Co je BOZP? Definice, cíle, legislativa a principy

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkratka BOZP) je interdisciplinární nebo též mezivědní obor, který lze definovat také jako legislativou stanovená pravidla nebo opatření, jejichž úkolem je předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví při pracovním procesu. V současné době však neexistuje oficiální definice, a proto v odborné literatuře můžete nalézt různé definice v závislosti na úhlu pohledu na zajištění bezpečnosti práce (např.: souhrn opatření stanovených právními předpisy a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu - zdroj Wikipedia).

Co je cílem BOZP

BOZP je souhrnem všech opatření ze strany zaměstnavatele, která mají za cíl zamezit vzniku ohrožení či poškození zdraví nebo ztrátám na životech pracovníků. Opatření mohou mít povahu technologickou, technickou, právní, organizační či administrativní. Soubor těchto opatření je obecně nazýván prevence rizik.

Zaměstnavateli při zajišťování úkolů prevence rizik pomáhá osoba odborně způsobilá v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Této osobě se říká bezpečnostní technik, lidově též "bezpečák", nebo přesněji “OZO” (odborně způsobilá osoba). Tato osoba je dnes více měně poradním nikoli výkonným orgánem zaměstnavatele. Většina odborně způsobilých osob dnes již pracuje v týmu nebo organizacích, které jsou schopny lépe zajistit komplexní služby v BOZP.

BOZP tvoří celá řada oblastí a problematik. Jedná se zejména o:

• management a řízení rizik (vyhledání a hodnocení rizik, kategorizace)
• technické a organizační požadavky na pracovní prostředí, na organizaci práce a na pracovní postupy,
• školení zaměstnanců,
• poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů,
• zakázané práce a pracoviště (obecně zakázané práce a práce a pracoviště zakázané některým skupinám zaměstnanců),
• bezpečnost technických zařízení (vyhrazených, tzn. elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích, ale i ostatních),
• hygienu práce,
• pracovně-lékařské služby (kontroly pracovišť, zdravotní prohlídky zaměstnanců atd.),
• ergonomii,
• bezpečnostní značení a signály,
• řešení pracovních úrazů a nemoci z povolání.

Do problematiky zajištění BOZP se též prolíná požární ochrana, krizový management a velmi okrajově i firemní ekologie (ochrana životního prostředí u zaměstnavatele).

Legislativa a BOZP

Nejdůležitějším zákonem z pohledu BOZP je zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ze kterého vychází základní požadavky na vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Mezi další zásadní předpisy patří zákon č. 309/2006 Sb. O zajištění dalších podmínek BOZP. Oblast BOZP dále upravují jiné zákony, předpisy a nařízení, které jsou zaměřeny na konkrétní činnosti a úkony v organizaci. Jen pro představu, aktuálně se jedná o cca 104 zákonů a vyhlášek (pokud nepočítáme normy).

Na koho se BOZP vztahuje a kdo je za BOZP odpovědný

BOZP se vztahuje nejen na zaměstnavatele, ale také na všechny fyzické osoby, které legálně přicházejí do kontaktu s pracovními činnostmi zaměstnanců. Výše zmíněným zaměstnavatelem, se v souladu s právními předpisy ČR a vůbec filozofií EU ve vztahu k BOZP, rozumí i všechny podnikající fyzické osoby.

Za trvalé zajištění BOZP v organizaci je zejména odpovědný zaměstnavatel. Dále pak vedoucí zaměstnanci, a to v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Odpovědnost za plnění práv a povinností v oblasti BOZP může mít trestněprávní následky.

Principy BOZP

Hlavními principy BOZP, dle výše zmíněných zákonů, je zejména provádění tzv. řízení a analýza rizik, provádění kontrol stavu a fungování opatření BOZP s následným zlepšování tohoto stavu a odstraňováním zjištěných neshod a závad. Vždy se má za to, že by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli rizikům preventivně předcházet, nikoli řešit důsledky.

BOZP a školení zaměstnanců

Termín školení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci („školení BOZP“) náš právní řád nezná, nicméně je obecně uznáváno, že vyplývá z § 103, a to v článku 2), Zákoníku práce, kde je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen zajistit svým zaměstnancům školení o právních a bezpečnostních předpisech v oblasti BOZP. Školení zaměstnanců na podmínky BOZP je jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele – bez výjimky. Na opak školení BOZP musí absolvovat každý zaměstnanec, a to v době, která je zákonem přímo předepsána (více viz níže).

Formy školení

• Školení prováděné přímo na pracovišti.
• Školení mimo pracoviště, například na autodromu nebo u poskytovatele školení.
• Online školení přes internet formou tzv. e-learningu

Druhy školení dle časového hlediska

• Vstupní školení zaměstnanců.
• Periodické (opakované) školení zaměstnanců
• Školení při změně pracovní pozice spojené se změnou rizik na pracovišti

Druhy školení dle činností

• Základní - školení, která absolvují všichni zaměstnanci bez ohledu na pracovní činnosti.
• Zvláštní odbornou způsobilost – školení, která absolvují zaměstnanci obsluhující stroje či zařízení, nebo provádějící činnosti se zvýšenou mírou rizika (např. obsluha manipulačního vozíku, práce ve výškách, BOZP pro stavby apod.).

Dokumentace BOZP a roční prověrka BOZP

Povinnou součástí každé organizace mající zaměstnance, je také zpracování dokumentace BOZP a pravidelné provádění prověrek BOZP.

Dokumentace je soubor dokumentů, které jsou zpracovány vždy přesně pro činnosti a rizika v dané organizaci. Patří mezi ně např. Průřezová směrnice BOZP, Posouzení a zhodnocení rizik, Kategorizace prací, Záznamy o pracovních úrazech, Směrnice pro přidělování OOPP a jiné směrnice a místně provozní bezpečnostní předpisy, které jsou vždy přizpůsobeny organizační struktuře a podmínkám v organizaci. Dokumentace BOZP je zpracována většinou při zaměstnání už prvního zaměstnance a je nezbytné ji průběžně aktualizovat, a to ať z důvodu interně organizačního nebo z důvodu změny v legislativě. Obvykle k aktualizaci dokumentace dochází v rámci prování prověrek BOZP.

Smyslem prověrky BOZP je pak komplexní kontrola a nastavení systému BOZP v konkrétní organizaci a to ve vztahu k právnímu řádu České republiky a dále vůči interním předpisům uvnitř společnosti. Prověrka se skládá zejména z fyzické kontroly pracovišť a prověření, zda dokumenty odpovídají skutečnosti a naopak. Z každé roční prověrky by měl být vyhotoven písemný zápis, ve kterém budou mj. uvedeny závady a nedostatky, které byly v rámci šetření zjištěny. Tyto je potřeba obratem odstranit a dále pak zajistit opatření, aby se již neopakovaly.

BOZP závěrem

BOZP je povětšinou zaměstnavateli vnímána spíše jako povinnost a zákonná nutnost, nežli oblast, která by organizaci něco „přinášela“ nebo „vydělávala“. Nicméně je potřeba si uvědomit, že lidský život je jen jeden, a tak pokud zaměstnavatel chce, aby pod jeho příkazy pracovali lidské bytosti, musí jim umožnit podmínky pro bezpečný výkon práce. Jako zaměstnavatel nesmíte v BOZP primárně hledat krátkodobý zisk v podobě peněz, ale spíše dlouhodobý přínos z pohledu uvědomělého a zodpovědného zaměstnavatele, pro kterého je radost pracovat. (Ing. Martin Šimek)